Všichni známe ten typický obraz podzimu, kdy se příroda obléká do teple zbarveného šatu. A mnohem dříve než v listopadu vídáme, jak si vítr pohrává se žlutými, červenými i stálezelenými listy. Tak nějak automaticky jsme přivykli té barevnosti, která zkrátka k podzimu patří. Málokdy se ptáme, proč vlastně stromy shazují listí a čím to je, že nám při procházce v parcích pod nohy předkládají tak pestrobarevný koberec.
Vzorec fotosyntézy
Věřím v pozůstatky našich školních znalostí – všichni známe. Chlorofyl je zelené barvivo přítomné v pletivu listů. Vlivem ubývajícího slunečního svitu se nám barvy v přírodě mění. Chlorofyl se našemu oku jeví zeleně, protože absorbuje modrou a červenou část světelného spektra a ostatní odráží. Když se loučíme s létem, odchází z listů i poslední zbytky chlorofylu, zelená se vytrácí a barvu definují další přítomné pigmenty (žlutooranžové karotenoidy a xantofily a červenohnědé antokyany spolu s tříslovinami). Zbarvení listů ovlivňují i další faktory, jako je déšť, chlad a intenzita slunečního záření. Dokladem toho jsou například statné javory, jejichž koruna exponovaná na slunci je více barevná, než ta zastíněná. Vědci dnes pracují s teorií, že zbarvení stromů má i ochranný význam – ubránit je před hmyzími škůdci.
Zásobárna energie
Listy jsou pro každou rostlinku, keř nebo strom zásobárnou energie (cukrů, bílkovin a minerálních látek). Když se blíží zima, moudré stromy zmenšují svůj objem, aby je přílišná sněhová nadílka nepolámala. Přestanou do listů dodávat vodu, potřebné živiny si stáhnou zpět do větví, kmene a kořenů, aby jim posloužily opět na jaře k rozpuku. Listy bez výživy tím pádem usychají, hnědnou a opadávají a strom se tak vlastně chrání před vyčerpáním a zmrznutím.
Kombinace barev
Každá rostlina obsahuje různé množství barviv, podle toho, jak se liší stanovištní a klimatické podmínky a díky tomu bývají barevné kombinace podzimu každý rok jiné. Víte například, že české javory se vybarvují odlišně od kanadských? Vědecký magazín New Scientist uvádí, že pokud je půda chudá na živiny, produkuje strom v ní o to více antokyanů a jeví se barevnější.
V našich končinách se ponejvíce červenají javory, buky a divoké třešně. Obecně platí, že jsou stromy v Evropě zbarvené spíš do žluta a v Severní Americe zase hrají do červena. Přesný důvod proč tomu tak je nejspíš nezjistíme, tak se kochejme a pociťujme vděčnost za tu nádheru.
Kresba stromu
K tomuto článku mě inspirovala celá řada obrázků od klientů, kteří již prošli mým Pastelkováním a vyzkoušeli si se mnou kresbu na téma duhový strom. Kresba stromu totiž vypovídá o nás samotných. O tom, jak pečujeme o svou zásobárnu své vnitřní síly. Kterak se vyživujeme od kořenů a zda myslíme taky na “zimu”. Jestli se svou životodárnou energií hospodaříme uvážlivě. Představme si sami sebe jako strom, který pokorně následuje cyklické střídání ročních dob, čas pupenů, květů, plodů i čas odpočinku.
Milí přátelé barev – přeji vám nádherný podzim uvnitř i za okny.